Co je chronická bolest?
Bolest jako takovou můžeme rozdělit na dva základní typy: akutní a chronickou. Bolest akutní má u člověka funkci zejména ochranou, protože funguje jako určité varování, že se něco děje a že není vše v pořádku. Na rozdíl od bolesti chronické má většinou krátké trvání a zlepšení nastupuje velmi rychle.
Pokud nás bolest trápí dlouhodobě (několik měsíců i celé roky) označujeme ji za chronickou. Tento typ bolesti má zcela negativní působení, protože většinou dlouhodobě znemožňuje normální fungování člověka. Většinou se stav postupně zhoršuje a ke zlepšení dochází jen přechodně a na krátkou dobu, pokud vůbec.
Chronická bolest může mít celou řadu příčin a tak je většinou velmi těžké určit, co bolest způsobuje. Příčiny bolesti můžeme shrnout do tří základních skupin: somatickou, viscerální a neuropatickou.
Běžné způsoby léčby a jak se bolest změří
Bolest je vnímaná velmi subjektivně. Stejný podnět může u různých jedinců vést k jiné intenzitě bolesti a to vše jen díky rozdílnému vnímání. Protože nejsme všichni stejní, není pro nás vhodný univerzální lék ani doporučené dávkování. Aby mohl lékař nebo lékárník zvolit vhodný medikament potřebuje vědět jak moc (nebo málo) je naše bolest intenzivní. Na měření intenzity bolesti neexistuje žádný přístroj a tak se hledal způsob jak ji nejlépe vyjádřit. Jako nejvhodnější způsob se ukázala jednoduchá škála bolesti (viz obrázek), která zobrazuje různé výrazy ve tváři, podle kterých jsme téměř všichni schopni vyjádřit naší intenzitu bolesti. Podle této intenzity jsou následně předepisovány léky o různé síle.
Vzhledem k mnoha možným a rozdílným příčinám není divu, že na trhu existuje široké spektrum léků, které doktoři předepisují svým pacientům k léčbě nebo snížení dlouhodobých bolestí. Mezi tyto léky patří slabá analgetika jako např. Ibalgin a nebo středně silné a silné opiáty jako Oxykodon (OxyContin), Kodein, Morfin nebo Hydromorfon.
Všechny tyto léky mají schopnost poskytovat ohromnou úlevu od bolesti, což dává lékařům možnost provádět řadu životně důležitých úkonů, které by jinak nebyly možné (jako např chirurgické zákroky). Nicméně dlouhodobá léčba chronických bolestí opiáty, může být pro pacienty velmi problematická. Kromě možných vedlejších účinků jakými jsou nevolnost, únava, zácpa, respirační deprese nebo i smrt si také tělo vytváří na tyto léky odolnost a tak je potřeba pro dosáhnutí stejných výsledků postupně zvyšovat dávkování. Na druhé straně se i někteří lékaři zdráhají předepisovat silnější dávky, které mohou postupně vyústit i v závislost na lécích. Toto tvrzení má také své opodstatnění, v roce 2007 Americký úřad pro kontrolu zneužívání návykových látek uvedl, že problém se závislostí na lécích je jedním z nejrychleji rostoucích v Americe.
Léčba bolesti pomocí konopí
Konopí bylo k úlevě od chronické bolesti užíváno již dávno v historii. Některé písemné zprávy odkazují už na období kolem roku 2700 p.n.l. O první zmínky o léčebných schopnostech konopí se počátkem 19. století postaral Irský doktor William Brooke O’Shaughnessy, který propagoval užívání konopí k léčbě cholery, tetanu, vztekliny, menstruačních bolestí nebo Delirium tremens.
Dnes se okolo léčivých schopností konopí vedou dlouhé diskuze. Provádí se velké množství výzkumů, jak by konopí mohlo pomáhat. Mezi onemocnění, která by podle výzkumů mohlo konopí léčit patří právě již výše zmíněná chronická bolest.
Schopnost konopí zmírňovat chronickou bolest je zapříčiněna hlavně komunikací látek z konopí s kanabinoidními receptory (CB1 a CB2) v našem těle. Receptory CB1 jsou umístěny převážně v nervovém systému a ve větší koncentraci v oblastech, které ovlivňují vnímání bolesti. Receptory CB2 jsou oproti tomu umístěny hlavně v oblastech, které kontrolují funkce imunitního systému. Receptory se tedy nacházejí v hlavních oblastech zodpovědných za pocity bolesti a může tak regulovat vnímání bolesti samotné.
Právě tato skutečnost dává konopí jeho terapeutické schopnosti při potížích s chronickou bolestí. Navíc využití marihuany s sebou nese další velkou výhodu oproti užívání běžných opiátů a tím je daleko nižší seznam nežádoucích účinků. U léků ze skupiny opiátů je jedním z možných vedlejších účinků tzv. respirační deprese (a to hlavně při vysokých dávkách opiátů). Toto nebezpečí s konopím odpadá a to hlavně díky kanabinoidním receptorům, které se téměř nevyskytují v oblasti zodpovědné za dýchání.
Podle tvrzení doktora Marka Rabeho ze San Diega v Kalifornii je v praxi konopí efektivně užíváno i jako doplněk k již probíhající léčbě a užívaným lékům. Někteří z jeho pacientů byli dokonce za pomoci konopí schopni snížit denní dávkování léků ze skupiny opiátů. Toto tvrzení potvrzuje i např. studie z roku 2011 publikovaná v časopisu Journal of Clinical Pharmacology and Therapeutics. Tato studie zjistila, že vaporizace konopí zvýšila analgetické účinky opiátů u sledovaných pacientů aniž by muselo dojít ke zvyšování dávek opiátů.
Celkově jsme zatím na začátku pochopení celého systému a toho jak nám konopí může pomoci při chronických bolestech. Nicméně mnoho lékařů se dnes shoduje, že je potřeba hledat alternativu k léčbě pomocí opiátů, a i když je před námi ještě dlouhá cesta doufejme, že se pacientům brzy zpřístupní i nové způsoby léčby.
Zdroj: www.lecba-bolesti.cz, www.medicaljane.com
