Duševní zdraví a lékařská marihuana

Duševní zdraví a lékařská marihuana

Pohled na duševní zdraví v souvislosti s lékařskou marihuanou

Jednou z běžných otázek týkajících se diskuse o užívání a legalizaci marihuany v medicíně je “Jak může konopí ovlivňovat duševní nemoci?” Abychom plně porozuměli této otázce, je třeba porozumět základům výzkumu, zhodnotit dostupné důkazy ohledně této otázky a zvážit případné použití marihuany při léčbě symptomů duševního onemocnění.

Proč lidé myslí, že konopí způsobuje duševní onemocnění?

Mnoho studií ukázalo, že lidé, kteří konzumují konopí, mají větší pravděpodobnost, že by mohli trpět některým typem duševního onemocnění jako jsou např. deprese, úzkost a další psychické poruchy. Z výsledků těchto studií lidé nesprávně odvodili, že užívání marihuany způsobuje duševní onemocnění.

Tento předpoklad však vychází ze základního nedorozumění, co se týče výsledků výzkumu; A to skutečnost, že vzájemný vztah mezi konopím a duševním onemocněním, neznamená příčinu těchto onemocnění.

Vzájemné vztahy mohou být užitečné při posuzování, porozumění údajů a mohou pomoci rozvíjet výzkum, který posuzuje možnost příčinného vztahu mezi proměnnými. Příčinnou souvislost mezi dvěma proměnnými nelze vyvodit z pouhé existence vzájemného vztahu mezi nimi.

Toto nedorozumění v oblasti korelačních vztahů je také částečně zodpovědné za všeobecně uznávanou víru v tzv. “gateway theory” – teorii drogové brány, která nesprávně tvrdí, že užívání konopí vede k touze po nebezpečných drogách, jako je heroin nebo kokain.

Porozumění zkresleným informací této problematiky

Častý závěr je, že konopí způsobuje duševní poruchy, vycházející ze studií ukazujících vztah mezi užíváním marihuany a duševními chorobami. Tento závěr však může být, ale nesprávným výkladem. Je totiž velmi pravděpodobné, že uživatelé budou častěji užívat marihuanu, protože trpí poruchu duševního zdraví, a nikoli, že přímo sama marihuana vede k rozvoji těchto poruch. Tyto skutečnosti mohou vést k selektivní předpojatosti ve spoustě studiích.

Podle jednoho zdroje je selektivní předpojatost definována “systematickými rozdíly mezi srovnávajícími skupinami v prognóze nebo reakci na léčbu”. Většina studií, které provádějí hodnocení vlivu marihuany na duševní onemocnění, využívala rekreační spotřebitele jako účastníky a proto začala studium s přirozenou selektivní předpojatostí.

Někteří lidé s duševními poruchami, jako je deprese, úzkost nebo psychotické duševní poruchy se většinou sami rozhodnou, že budou užívat lékařskou marihuanu. Jedinci se schizofrenií budou pak pravděpodobně užívat marihuanu častěji kvůli jejich onemocnění a některé již zjištěné psychotické nemoci může užívání marihuany údajně zhoršovat.

Výsledky mnoha studií, které hledaly vazby mezi užíváním marihuany a poruchami duševního zdraví, neposkytují právě z těchto důvodů dostatečné důkazy, že marihuana způsobuje duševní onemocnění. Skupina, která konzumuje konopí, je pravděpodobně od samého počátku studie odlišná od svých protějšků.

Pokud existují rozdíly mezi těmito dvěma skupinami před začátkem studie, není možné posoudit. Těžko říci zda jsou rozdílné výsledky obou skupin (duševní nemoc nebo žádná duševní nemoc) způsobeny užíváním konopí nebo kvůli nějakému jinému faktoru, který odlišoval tyto dvě skupiny na samém začátku výzkumu. Proto tyto studie, které používají vybrané rekreační spotřebitele jako účastníky, neposkytují platný důkaz, že konopí způsobuje duševní onemocnění.

Navíc nedávná retrospektivní studie provedená na Harvardu ukazuje, že užívání marihuany rozhodně nezpůsobuje schizofrenii.

Jaká je tedy míra spojení mezi konopím a duševním onemocněním?

Jak tedy můžeme s jistotou odpovědět na otázku, zda marihuana způsobuje duševní onemocnění? Jeden z nejkvalitnějších studijních návrhů, který by přispěl k posouzení této otázky, je použití dlouhodobého výzkumu. Pokrok účastníků by byl posuzován v průběhu času, nejlépe však po dobu několika let.

Výzkumníci by náhodně vybrali jednotlivce z určitého fondu, čímž by vytvořili skupinu reprezentující celou populaci. Reprezentativní vzorek by pak byl náhodně rozdělen do skupiny “konzumentů konopí” nebo do kontrolní skupiny, která nekonzumuje konopí.

Spotřebitelské skupině by bylo přiděleno užívání určitého množství konopí v průběhu času, zatímco kontrolní skupina by neužívala nic. Po několika letech by výzkumníci posoudili, zda je výskyt duševního onemocnění mezi oběma skupinami odlišný.

Při provádění tohoto typu studie nastává však spousta problémů. Například tyto studie jsou velmi dlouhé, a proto by mohla být míra výpadku účastníků vysoká. Také právní stav užívání marihuany nebo etický problém může omezit schopnost výzkumníků provádět takovou studii.

Intoxikace, abstinenční příznaky a propuknutí nemoci

Konopí s obsahem THC více jak 2 % často vyvolává psychoaktivní účinky při vdechování nebo po požití. Mezi příklady těchto potenciálních účinků patří euforie, paranoja, úzkost, deprese, zkreslený pocit času nebo kreativní myšlení. Zatímco riziko závislosti na užívaní marihuany je poměrně nízké, tolerance a abstinenční příznaky jsou zde velmi pravděpodobné. Tyto příznaky jsou obecně mírné, ale naznačují že skutečně existuje potenciál pro psychologickou i fyziologickou závislost u některých uživatelů konopí. Pokud je tedy nutné snížit dávkování nebo četnost užívání lékařské marihuany doporučuje se postupné ubírání denního množství spotřebované marihuany. Mezi abstinenční příznaky po vysazení konopí patří: podrážděnost, úzkost a poruchy spánku.

Zkušenosti s pozměněným duševním stavem, které mohou být způsobené intoxikací nebo abstinenčními příznaky jsou krátké a neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že jsou výsledkem duševní nemoci způsobené konzumací konopí. Existují však některé důkazy, které naznačují, že užívání konopí může zhoršovat duševní stav u dospělých i dospívajících. V článku o lékařská marihuaně: Zbavme se kouře, Grant a spol uvedli: Že je málo pravděpodobné, že by aplikace kanabinoidů na bolest způsobovala nějaké duševní nemoci, ale existuje zde obava, že užívání konopí v raném věku může později zvýšit riziko některých duševních onemocněních.

Dále bylo navrženo i když nebylo prokázáno, že konopí užívané v brzkém věku může přerušit správný vývoj mozku. Z tohoto důvodu by lékařskou marihuanu měli primárně užívat dospívající pacienti pouze tehdy pokud je jejich stav vážný a jiná léčba není účinná nebo má četné vedlejší účinky. Ideálně by tak lékařská marihuana měla být užívána pod dohledem lékaře, aby bylo možné sledovat pokrok i potenciálně škodlivé nežádoucí účinky.

Konopí jako potencionální léčba některých duševních onemocnění

V tuto chvíli neexistuje dostatek platných důkazů na podporu tvrzení, že marihuana způsobuje duševní onemocnění, ale skutečnost je taková, že celá rostlina konopí může být užitečná při řadě problému při různých psychických onemocněních. Patří mezi ně: úzkost, deprese, SAD (sociální úzkostná porucha), obsedantně kompulzivní porucha, posttraumatické stresové poruchy, alkoholismus a další závislosti.

Podle zakladatele a výkonného ředitele MAPS Ricka Doblina Ph.D. Existuje dostatek vědeckých důkazů, že marihuana může pomoci snížit příznaky PTSD (posttraumatické stresové poruchy). Klinický výzkum se však ještě nezrealizoval. Například, ale čistý kanabinoid THC ukázal snížení příznaků PTSD v chování u zvířat. Průzkum také ukázal, že tisíce lidí s posttraumatickou stresovou poruchou užívají konopí, aby se vyrovnali s příznaky tohoto onemocnění. Abychom však zjistili skutečnou bezpečnost a terapeutickou účinnost marihuany u lidí trpící PTSD, jsou potřeba klinické studie, které srovnávají subjekty užívající marihuanu s těmi, kteří ji neužívají a případně s lidmi kteří užívají různé kmeny konopí s různými hodnotami THC a CBD, které mají vliv na stavy úzkosti.

Existují i vzácné případy kdy si jedinci vypěstovali problémovou závislost na marihuaně a bylo zde potřeba poradenství, aby našli alternativní způsoby zvládání nemoci. Nicméně kvůli psychickému oslabení vlivem těchto nemocí, potížím s léčbou a bezpečnostním profilem užívání konopí je zapotřebí lépe prozkoumat jeho vliv na duševní zdraví člověka. V této oblasti je třeba provést mnohem více výzkumů , než lze konstatovat, že lékařská marihuana je užitečnou léčbou duševních chorob nebo jejich symptomů. Předběžná data však poskytují dodatečné důkazy ospravedlňující silné zpochybnění celoplošného tvrzení, že marihuana způsobuje duševní onemocnění.

věr

Je do budoucna potřeba udělat mnoho výzkumů protože dosud nashromážděné údaje neposkytují dostatečné důkazy, které by naznačovaly, že marihuana způsobuje duševní onemocnění. Ve skutečnosti se ukázalo, že může marihuana být užitečná jako doplňková terapie pro léčbu některých dučevních poruch nebo jejich příznaků. Nicméně vzhledem k možnému zhoršení psychotických duševních chorob, které by marihuana mohla způsobovat, by měla být použita vždy pod dozorem lékaře, který si je vědom aktuálního stavu pacienta.
Pokud pacienti, kteří užívají lékařskou marihuanu začnou pozorovat jakékoliv neobvyklé změny v náladě, chování, myšlení, řeči, paměti nebo jakékoliv neobvyklé příznaky měli by je ihned konzultovat se svým ošetřujícím lékařem.

Zdroj: www.medicaljane.com/

Napsat komentář